15th of July
Další měsíc pryč bez zápisu, nestíhám, nestačím. Nejspíš už jedu z rezervy, nevím kde beru ty zbytky energie. Je to s každým dnem těžší a těžší . Dobrý dny střídají špatný, moc lidí na jednom místě a moc pravidel k tomu. Ani se mi nechce psát, protože vím, že za hodinu, zítra nebo za tři dny to bude všechno zas jinak. Pocity se tu střídají s každým dnem a zrovna dneska nic moc. Sedíme s Jančou nahoře ve Staff housu, na uších každá sluchátka, vyměnili jsme si navzájem iPody a snažíme se najít co nejvíc inappropriate song, který bysme nejradši pustili do éteru tady v kempu :D zatím vede Champagne showers a Tonight. Musím si doma nastahovat Taylof Swift a Luka Briana. U tý hudby z Janči iPodu se vždycky uklidním.. Leží mi v hlavě tolik věcí... škola, Tomas, bydlení v Praze až se vrátím, cestování po kempu.. Prosím, ať už je 22.8. a odjedeme pryč, pijem pijem a 24. už se vidím v oceánu! Prosím
chřestýš |
30th of July
Nejlepší den v USA, přišel mi balíček od Tomáše. Palestiny, dvě! haha později se ukázalo, že si T. myslel, že posílá, a hlavně že v obchodě KUPUJE!, jen jednu, jak to bylo na sobě přílepený a složený. Takže se moc omlouvám obchodníkovi, kterému jsme omylem !! způsobili ztrátu... :( Přesně jak jsem si na začátku říkala, jestli mi ji pošle , když mi ji v Praze před odjezdem dal, ale já mu tehdy řekla, že ji nepotřebuju a ať si ji nechá, a jak mě to tu pak ze začátku mrzelo, že tu nic nemám,co by mi ho připomínalo?... tak jsem se dočkala. Ještě na mě čekalo krásný překvapení, v balíčku byl taky podvodní foťák s paměťovkou na 7000 fotek. (Pořád mi buší srdce rychleji, když si vzpomenu na ten den a rozbalování balíčku, který byl celý polepený Osterreich známkama, a jak jsem se na všechny připitomněle usmívala a vznášela se ten den v oblacích). Já měla na toho Silvestra takový štěstí, uvědomuju si to tu s každým dnem víc a víc. Nikdy pro mě nikdo neudělal nic takovýho. Nikdy pro mě nikdo nenapsal takovej dopis. V pondělí mi přišel pohled od našich, ten mi taky udělal strašnou radost. Dějou se tu tuhle session takový hezký milý věci. Naučila jsem Janču plést náramky a ta teď nedělá nic jinýho. Já jsem zase začala hodně kreslit, založila jsem si notes. S holkama si tu zaplejtáme vlasy, kreslíme na ruce falešný tetování a kecáme do noci o všem možným. Ono se to všechno vždycky v dobrý obrátí..„Everything is good in the end. If not, it is not the end.“
Ten pocit když se poprvý postavíš na wakeboardu :)))) |
Spoustu stránek mám popsaných různými nápady, to je nejlepší! Věci co chci někdy vyrobit, co si musím nutně v ČR koupit, a tak. Hodně dětí mělo přes postele ručně dělaný deky z hromady trik... mrkněte tu... připadá mi to jako super DIY nápad. Třeba jednou, až budu mít hodně památečních triček, se do toho pustím. Další z takových Ozark trendů (podobně jako truhly alias kufry, jestli jste četli minulý příspěvek) byly obří mašle do vlasů... třeba tak... A kosmetika! Ta je prostě jinde. Na druhou stranu my máme určitě zase značky, které neseženete tam. Ale znáte to.. člověk chce to, co nemůže mít :) Nevíte někdo, kde by se v ČR dala sehnat značka Not-your-mothers nebo Sexy hair?
Smelly Cat hlídající bistro u hlavní silnice, kde jsme při jednom day off měli oběd. Objednala jsem si tehdy menu, co se jmenovalo Half chicken, a ono to opravdu bylo half chicken :D uzenýho... kdo by to byl čekal za asi 10$
KRESLIT, KRESLIT, KRESLIT. Tahle poznámka mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři, při všech těch vzpomínkách na Craft centrum. Bylo to jedno z mých šťastných míst, kam jsem v kempu chodila moc ráda. Byla tam staková milá, příjemná atmosféra. Takový tajný místo plný inspirace!Všichni kreslili, tvořili, povídali si. Tohle místo mi chybí nejvíc z celýho kempu. Vznikl tam můj malej Novej Zéland! Hodně jsem se tam rozkreslila s akvarelama, a po návratu domů jsem si všechno nadšeně nakoupila, ale už jsem od tý doby moc nekreslila. Hrozně mě to mrzí. I v Itálii na erasmu jsem si nakoupila štětce a všechno, ale moc jsem tomu nedala, a všechno jsem tam zase pak nechala. Chybí mi to inspirativní prostředí, a ten klid na tvoření, který jsme v Arkansasu měli. Ke kreslení jsem se vrátila zase minulé léto u Tomáše v Rakousku, ale jen krátce. Pak začala na podzim škola, a veškerá kreativita u mě šla opět do háje (já fakt nevím proč na mě má moje škola takový účinek! Nemělo by to být právě naopak?). Můj poslední kreativní nákup proběhl minulý týden, kdy jsem to nevydržela a z nevinný procházky pro večeři jsem si přinesla paletu, tři kanvasy a olejovky. Pořád doufám, že to svoje tajný místo zase najdu, a tak zatím jen shromažďuji materiál, promýšlím a čekám, kdy se zase moje kreativní stránka přihláší o slovo.
Jednou jsme si s Jančou řekli, že za hodinu nakreslíme vzájemně svoje portréty. Ona nakreslila tu blonďatou krásku napravo, a já tu zrůdnost nalevo :D taková hezká holka ta Janča a já jí na papíře hodila takovou ránu. Pod tenhle obrázek bych se nepodepsala :D
1st of August
Day off nic moc teda. Můj poslední! Do čtyř odpoledne jsem ho strávila v kempu, protože nám zrušili odvoz do města (a bez auta se tam člověk nehnul), pak jsme s Anet šli pěšky do Sleepy Hollow. Nevím, proč mě vždycky rozčílí kraviny, jako že už jsem si vykreslila, jak si jdeme se složenýma skateama na porch ve Sleepy, a top staff nám to překazil.. Prkotina, ale když tu nemáš nic jinýho, tak i to naštve. Stejně jsem se tam nějak pak vplížily. Takže teď je večer, ve Sleepy u netu, miluju zvuk Whatsappu a zpráv, zbožňuju tu tyrkysovou diodu :D Barvila jsem Anet vlásky, pokec, a tak....nikde nikdo.. vlastně, nakonec moc hezkej den, aspoň teda jeho konec.
Sleepy Hollow = ten domeček nahoře, kousek od kempu, schovaný v lese, kde
jsme mohli jako staff strávil svoje Day offs. Byl tam úžasný klid od
dětí, televize, internet, ale soukromí opět skoro nulový. Protože day
off mělo ve stejný den třeba dvacet nebo třicet lidí. Večer jsme se tam
hrozně mačkali, a vybojovat místo na spaní, pokud možno v soukromí ,byla
taková každovečerní bitva. Většinou jsem si natáhla matraci na chodbu, a
byla jsem spokojená. Nejkrásnější to bylo na porchi. Večer nebo ráno na porchi, ahhhh, s kafíčkem, v klídečku:))
2nd of August
Closing day. (takže luggage..) ale odpočinula jsem si víc, než ve Sleepy. Teď jsme přišli od Marka (jeden ze supervisorů, co měl hned vedle kempu svůj dům), pozval nás pár na zmrzlinu, film... super uvolněná atmosféra. Ten jejich domeček je moc útulnej, všude fotky, pobíhající děti (měl tři malý, který měly v kempu vlastní chůvu celé léto), nad TV dvě zkřížený pádla,.. prostě jejich rest zone:) Taky bych si ejdnou přála mít takovej svůj domeček plnej vzpomínek.
Zapomenutý school bus |
3rd of August
Nejlepší opening day! Ráno jsme uklidili bathhousy, a jak jsem byla po včerejšku odpočatá,tak se mi i super vstávalo, a necítím se tak unaveně jako ráno každý jiný luggage day. Po brunchi jsem si četla časopis v Laundry, v ruce Diet coke z picnicu, vedle mě Pens v krabici....spokojenost. Před luggage jsem znovu na chvíli usnula, pak jsem letěla do Lodge na Whatsapp, odevzdat v officu telefon a šup na Main square na kufry. Dneska jsme tam ale měli fakt dobrou atmosféru! Po luggage jsme stihli i Mish Mash, všechny Cleaning crew holky, stihli jsme všechny tobogány a bloby. Po večeři jsem dostala svůj skate hotovej!! Je nejlepší! Hned jsme s Anet jezdili po pokoji sem a tam... umím tříček :D něco jako Ollie když se oběma rukama držím palandy (jasněěěěě). Pak jsem zase usnula. Večer pokec s holkama, marnej pokus o to dostat se na počítače, hrála jsem si celej den s Tomášovo foťákem, je nejvíc! Spím vždycyk omotaná v tom šátku od něj.... Už jen 19 dní do cestování!
Laundry byl náš kancl, jestli se to tak dá nazvat = místnost plná čisticích prostředků, Pensů, ztracených věcí, a dalších letních trofejí. Mish Mash byla dvouhodina odpoledne, během který si každý mohl zkoušet co kde chtěl. Minigolf, lezení, tobogány, basket, skate, fishing.... pro nás to samozřejmě platilo v případě, že se nám to nekrylo se směnou. Pokud bych měla vyjádřit celé léto jako work and travel v kempu zápisem jen z jednoho dne, byl by to právě tenhle Opening day. Prostě takový bittersweet. Jako celej život :) krásný pondělí všem! Snad brzy napíšu pokračování.