5. dubna 2016

Jak jsem viděla pandu!


Po dlouhé době se ozývám s článkem, který bude malou pauzou od vzpomínání na Ameriku. Mám za sebou totiž víkend ve Vídni aka romantika po rakousku :) Byl to dárek k mým 25.narozeninám. Žádný dárek pro mě nemůže být tak krásný, jako dar objevování novýho místa. Tomáš ví, jak zbožňuju pandy a jak truchlím, že můj pandí svetr už je na vyhození strašně onošený. Po tom, co jsem začala úplně vážně nahlas uvažovat, jet kvůli nim někdy v budoucnu do Číny, tak zakročil! Co k tomu říct, soudím, že Čína asi není místo, kam někdy spolu pojedeme haha. 


Tak dlouho jsem nikam nejela! (Pokud samozřejmě nepočítám neustálé přesuny Plzeň - Praha - Linz.) Úplně jsem si balila batůžek asi už den dopředu, většinou totiž balím fakt na poslední chvíli, ale teď vyjímečně ne. Vídeň jsme už plánovali opravdu dlouho. Na velikonoční pátek mi v 5.00 probudil budík a vyrazila jsem směr Florenc. Poprvý jsem byla v Brně. FAKT! (Budu i tu půlhodinu na nádraží počítat!) A pak v 11.00 tedy konečně Viennaaa a Tomáš vyzvedávající mě na nádraží. Zase jsme se neviděli skoro tři týdny a bylo to už fakt dlouhé...

Měla jsem takový trapný plán na první odpoledne, který bych tu asi vůbec neměla zveřejňovat, ale budiž, budu upřímná. PRIMARK. Přišli jsme tři hodiny před zavíračkou a stejně jsme nestihli projít celý obchod! Posledních deset minut před zavíračkou jsem tam histericky pobíhala s pěti slunečníma brýlema v rukou a nevěděla jsem, co si vybrat. Klasika. Primark je fakt minimálně na půl dne. Tomáš ho vůbec neznal, ale pak mi zjistil, že je i v Linzi. To bylo ještě předtím, než jsme tam strávili tři hodiny. Potom by mi to už asi neprozradil :) Takže se tam snad zase brzy podívám.


Rakousko mě vždycky strašně zaskočí tím, že zavírá všechny obchody v sedm, nejdéle v osm! O víkendu je většinou zavřené úplně všechno, kromě větších měst. Žádný vietmanský nonstop potraviny a Tesco do desíti večer. Nikdy na to nejsem připravená, a vždycky mě to vytočí, když si po osmý vzpomenu, že mám hlad, ale vlastně mám už teda smůlu a musím vydržet do rána. Nebo jednou jsme šli na párty v Linzi, myslím že v sobotu večer, a nemohli jsme nikde koupit ani flašku vína. Byla jsem z toho taková špatná, přece jenom jsem z Čech zvyklá, že na party k někomu domů se bez vlastního pití prostě nechodí. Oni jsou ale zvyklí a vždycky moc pohostinní :)) Na druhou stranu, proč si nenakoupit v těch zbývajících deseti hodinách, kdy je otevřeno, viď. Je to asi o zvyku.

Měli jsme hostel u Naschmarktu a obrovské štěstí, že jsme dostali pokoj úúúúplně nahoře v podkromí, a navíc v rohu celýho domu. Páté patro, takže krásný výhled. (Málem jsem při tom výhledu dostala v neděli ráno infarkt, když jsem zjistila, že ani trhy v neděli nefungují. Samozřejmě jsem tam poslední den chtěla koupit ještě nějaký ten suvenýr..)

Naše rooftop party :)
Atrium, na pohodu..

Celou sobotu jsme strávili v ZOO. U pandiček asi jen hodinu haha. Měli jsme štěstí a smůlu v jednom. Smůlu, protože bylo fakt hnusný počasí. Zataženo, pak začalo krapet mrholit, zima, vítr... Štěstí v tom, že tam díky tomu bylo hodně málo lidí, a pandy, největší atrakci, okukovalo dohromady jen tak dvacet lidí. Takže se dalo krásně si ji užít a vyfotit. Měli jsme štěstí taky na to, že zrovna jedna vylezla a hryzala venku docela dlouho bambusy. Jinak je to fakt nudný zvíře!  Buď spí, nebo sedí a kouká, v lepším případě hryže ty větev. Ale je to stejně moc roztomilý a těším se, jestli ji někde zase uvidím! Můžu si z deníčku odškrtnout další splněný sen..

bludiště v Schonbrunnu :)

V neděli, poslední den, jsme tedy konečně vyrazili na památky a turistická místa. JÁ VÍM. Jsme fakt hrozný :)) Prošli jsme si zahrady Schonbrunnu. Krásně pohádkové místo, rozkvetlé musí být ještě stokrát hezčí. Pak jsme rychle skočili do Prateru, jen na sebe dýchnout atmosféru lunaparku, a pak jsme zase pospíchali na oběd s Tomášovo kamarádkou. V životě jsem snad neměla lepší burger! Myslím, že to trumflo i ty americké.. Tina nás pak provedla v rychlosti centrem. Celý víkend jsem se divila, že nikde není moc turistů. To proto, že všichni byli v úplným centru. Tolik lidí !!! Ani jsem nic moc nefotila.. Architektura je tam ale tak nádherná. Snad se někdy vrátíme a v klidu si ji prohlídneme. Procházku jsme pak zakončili kafíčkem, jak jinak. Byli jsme všichni hodně unavení. My dva strašně uchození z těch tří dní, Tina zase po sobotní párty. My jsme pak pokračovali směr jiná pááárty u kamarádů bydlících blízko od Vídně. Nechtělo se mi odjíždět. Bylo v neděli tak krásný počasí! Ani hostel se mi nechtěl opouštět. Měli jsme zas štěstí, že byl moc příjemný. Personál, prostředí, ostatní hosti, všechno. Já snad nemám ani jednu špatnou hostelovou zkušenost. Vím, že spousta lidí jo, ale já bych za hotel nikdy neměnila :) Cestovatelskou atmosféru, kterou Ti vytvoří dobrej hostel, v žádný pětihvězdě nenajdeš. Už teď se mi po ní stýská... :)


BLOG UPDATE: Pokud mě sledujete na instagramu, tak víte, že jsem si při formátování sd karty smazala všechny fotky z Vídně ze zrcadlovky. Měla jsem tam fakt poklady, umělecký noční fotky, trhy, Prater.. a tak mě to mrzelo... stane se no. Nakonec jsem teda i na mobilu našla docela parádní vzpomínky, co doplňují tenhle článek :) 
BLOG UPDATE II.:  Konečně jsem se rozhoupala a zakoupila doménu. Teď zbývá ji tu jen nastavit, a jen co se k tomu dostanu, tak se to pokusím udělat tak, aby vás to rovnou přesměrovalo, ale je dost možné, že se mi to nepovede a blog vám třeba nepůjde pod starým odkazem zobrazit.... Bude tedy na adrese www.catcherofowndreams.com. 

A na závěr, to je ten zakletý zámek .. :))