Myslim, ze Vas ted budu docela slusne zasobovat fotkama zapadu slunce a Mount Maunganui, protoze to je tady neco neskutecneho. Kazdy takovy vecer, kdy krapet vyjde pocasi, a my to stihneme zavcasu na plaz, mi to neda, a musim si cvaknout par fotek na pamatku. I kdyz je to porad ten stejny vyhled, ale pokazde zbarveny trosicku jinak. A proste bez fotky odejit nemuzu.
Predevcirem jsme opustili nase hnizdecko s bazenem, teplou sprchou, toustovacem, troubou - ta nam bude chybet asi uplne nejvic. To vite, pecena zelenina je holt pecena zelenina (a ta z panve ji nesaha ani po kotniky). Rozmazlovali jsme se tam neco okolo mesice, a protoze po pravde nase vyplaty na kiwi byly za prvni tydny tak zalostne, ze jsme se rozhodli zase bydlet po free kempech. Ono je to ve finale fakt skoro jedno - porad bydlime ve vlastnim aute, jen kazdou noc jinde - a budem o 200$ tydne bohatsi. Kdyz pominu ty usetrene penizky, zivot na ceste je stejnak mnohem zabavnejsi. Po praci se behem dvou minut rozhodnem, kam se jeste ten den podivame, a muzem pokazdy jinam, protoze si vsechen nas majetek vezem za zadkem, a nemusime se tak uz nikam vracet. Vse ma samozrejme svoje klady a zapory. Tahle dobrodruzna stranka zivota "on the road" je vykompenzovana drobnym nepohodlim - vyhlizenim zachodu kazdych par hodin (a nebo wifi), neustalym doplnovanim vody do tanku, cistenim zubu z hrnecku, a sprcha kazdy vecer opravdu neni samozrejmosti (a ne ze by se po xx hodinach prace na sadu nehodila, nerikam ze ne - ale v necem holt clovek musi ustoupit). Taky se nam uz hodne ochladilo - horska strediska uz na Zelandu hlasi prvni snih. Od tech jsme nastesti daleko, ale i tak uz u nas budou brzke ranni teploty okolo 5-10°C. Vyndali jsme prozatim druhou deku a jsme teda zvedavi, jak to bude dal, protoze zima teprve zacina. Vlastne Vam tenhle prispevek pisu zpod deky s rannim cajem, kdy se zrovna na prvnich slunecnich paprscich rozmrazuju a cekam, az slunicko nabere na sile - a ono nabere. Pres poledne se v praci v kratasech vetsinou pekne potime.
Kdyz uz jsem u te prace, vypada to, ze se nam konecne rozjela kiwi sezona. Sbirali jsme ted pet dni v kuse (a tesime se tak na nasi prvni normalni vyplatu... pozn.: tady vyplata chodi na ucet kazdy tyden) a troufam si rict, ze sezona uz snad fakt pofrci (a my si tak konecne zase budem schopni neco nasetrit na dalsi cestu). Za ten nejdelsi den -9 hodin- jsme ve skupine sesbirali sķoro 50 tun kiwi. To znamena kazdy neco okolo 2.5 tuny kiwi. Vzpomente si na nas az si ho budete v Cechach kupovat! Vzdycky ted, kdyz si kupuju ovoce a zeleninu, uz myslim na lidi, kteri to asi sesbirali a kdo vsechno byl fo toho zapojeny, nez jsem si ja vse mohla takhle pohodlne nakoupit. Jo, neni to spatny zkusit si v zivote ruzny profese. Clovek je pak mnohem chapavejsi a celkove ziska pekny rozhled, jak jednotlive veci fungujou.