Zari / rijen.
S odstehovanim se z house sittingu se zase konecne zacalo neco dit. Tomas se bude smat, az si tuhle vetu precte, protoze ono se po pravde porad neco deje, jen ja mam obcas stavy, ze mi prijde, ze se veci neposouvaji dostatecne rychle. Tak Tomas me vzdycky musi uzemnit. Ja jsem v nasem vztahu rozhodne ta, co lita hlavou v oblacich a porad neco vymysli, a on je ten realista. Co tvrdi, je ale pravda. Vzdycky, kdyz se ohlidnu za predeslym mesicem, tak si rikam "ty brdo, tolik veci se zas stalo!" Od potratu je to vlastne jen neco pres tri mesice.
Konecne jsem se probrala ze zimniho spanku a z te divne letargie posledniho ctvrtleti. Zimu v aute na Zelandu uz fakt nikdy! Dovolim si jeste posledni zminku o pocasi, a pak slibuju, ze uz o tom nikdy nebudu mluvit (zvlast tady na blogu jsem si na nej uz stezovala az az). Nektere noci je porad jeste k nule, cely dny prsi a je treba jen 10°C (fakt sen, kdyz mrznete zabaleni v dece den co den ve svoji dodavce), jine je treba 17° a v noci tech 10° - a jak rikal Tomasuv Brazilec z prace, co uz tu zije roky - je dobre, ze jsem si uz na to zvykla, protoze, krome ledna, kdy se pry trochu otepli, to tu tak bude po zbytek roku. A ja uz na to prestanu nadavat. Od ted.
Celkove mi mrzi, ze si tu na blogu dost casto stezuju. Ono je na ceste samozrejme i spousta krasnych momentu, a i kdyz se snazim blog psat vyvazene, tak mam stejne sklony si tu asi vic stezovat, nez sdilet to dobre. Je ale fakt, ze nektere dny jsou proste uplne na pi* a vy si jen rikate "boze, co jeste!". Ale kde nejsou, ze, a vina Zelandu to asi uplne nebude.
V podstate hned po sdileni minuleho "postezovaciho prispevku" jsem si nasla praci. Tentokrat na facebooku - z nejvetsi zoufalosti. Neco pres tyden ted sbiram narcisy na kvetinove farme. Je to mizerne zaplacene - 2.50$ za 50 svazanych kytek - ale bylo to fakt z nouze, a v podstate mi to dost vyhovuje. Je to kousicek od Tomasovo prace a kousek od naseho kempu, muzu tam byt kolik hodin chci (jsem stejne placena od nasbiranych kusu), delat si prestavky, jak se mi zlibi, a co je uplne nejlepsi - muzu u toho poslouchat podcasty. Strasne lidi mi rikalo, se na Zelandu pri praci furt neco poslouchali. Ja teda zatim nemela praci, kde by sluchatka byly povoleny, takze si to ted naramme uzivam. Uz mam za sebou skoro vsechny epizody Earth to us, muj oblibeny podcast resici vetsinou temata udrzitelnosti, vzdelavani, veganstvi, minimalismu, zero waste a hlavne je plny rozhovoru se zajimavymi zenami, ktere treba v takovych oborech podnikaji. Ted se chystam na podcast od Elizabeth Gilbert, na ktery se hodne tesim, protoze jako autorku ji miluju.
Zadny extra super prijem z toho neni, kasu porad drzi Tomas, ale je to pro me v podstate idealni, protoze muzu sbirat behem jeho pracovni doby a pak ho jet v klidu vyzvednout.
Ja a auto. Musim rict, ze uz se fakt kamosime. A uz se kamosim i s rychlosti 5, takze vsude na okreskach neblokuju dopravu, jako predtim. Rychly jizdy ale nemam rada a nikdy jsem nemela, ale driv jsem jezdila fakt pomalinku. Uz z rizeni vubec nejsem nervozni. Chybela mi proste jen praxe. Z ceho ale jsem nervozni je fakt, ze v Cechach se jezdi napravo. To bude jako zacinat zase od zacatku.
Jak jsem psala, ze jsme neprosli WOFkou, tak dalsi proces je, ze mame 28 dni na opravu a musime na Wof pak znovu. Asi nejdrazsi oprava budou ryhy na celnim skle. Sami jsme o vikendu zacali pracovat na odstranovani rezi, cimz usetrime nekolik set dolaru. Takze jsme nakoupili nejaky rust killer a lak a po vecerech smirglujeme. Vzali jsme to od podlahy a odstranili ho vsude, ne jen na mistech, ktera pri Wof byla problem. Bude to urcite vyhoda pri prodeji. Jde to ztuha, ale o dalsim vikendu to snad uz bude hotove. Taky jsme o vikendu byly v obchode "pick a part" - proste vrakoviste, kam muzete prijit s vlastnim naradim a za urcity poplatek si vymontovat jakoukoliv soucastku potrebujete z jakeho auta chcete - z toho jsem mela zazitek. Jo a dobra zprava, retizek mi ve zlatnictvi opravi. Takze vse dobre dopadlo.
Proc jsem ale na zacatku psala, ze se veci konecne zacaly hybat! Zacali jsme konecne planovat roadtrip po Jiznim ostrove, rozpocet na nase dalsi cesty, letenky domu a tak a veci uz zacaly konecne nabirat realnych rozmeru. Nemuzu se dockat! Konecne bude zase zajimavy obsah na blog. Dnes nepridam asi ani fotku, protoze proste zadne z posledni doby nemam. Jen jsem chtela dat vedet, co a jak, protoze mi prislo, ze od posledniho prispevku se toho zas hodne zmenilo. Clovek musi byt vazne vytlaceny ze svoji komfortni zony (rozumej teplo gauce v nasem house sittingu), aby se svym zivotem zacal neco delat. Wuhuu! Roadtrip starts in one month - whaaaat <3