Podzim je tu!
Musim se Vam pochlubit. Dnes jsem se prekonala a ridila jsem pres hodinu az do mesta. Ufff. Zapotila jsem se, ne ze ne, a histerak me chytl jen jednou, kdyz jsem mela zastavit na semaforu do kopce a rozjet se pres rucku. Kdo me zna, vite, ze neridim. Me to i bavi, fakt! Jenze ridicak jsem si delala spolu s ostatnimi v cerstvych 18ti, ale nikdy jsem nemela auto (a ani jsem ho ve meste po pravde nepotrebovala), takze si moje nove nabyte dovednosti musely 10 let pockat, nez pojedu na Zeland. Protoze o tom tohle cely je, tenhle Zeland - o prekonavani sebe sama.
Jako Ti, co jedou uplne sami, to jsou teprve frajeri a klobouk dolu! A protoze my jsme vyrazili ve dvou, nuti nas to vystoupit z komfortni zony o trochu mene. Ale i tak jsem na sebe hrda. Rizeni je proste muj strasak ve skrini a pomalu pomaloucku ho z ni vyhanim... Tomas je totiz zranen, takze jsem tak nejak donucena byt hlavnim ridicem naseho tymu. Bez auta se tu clovek nehne. A vite, co se mu stalo tentokrat? Sel behat - takova nebezpecna cinnost! - a nejak nekde zakopl, nevim, a vratil se celej porezanej.. Jako odmenu za to, ze ted musim ridit, mu vsechny rany denno denne peclive desinfikuju :D
