Backpackerský život v zimě na Zélandu a další útrapy
Muzu si trochu postezovat v cestine? Dekuju! (A asi timto zase zahajim obdobi blogu v cestine, bez diakritiky bohuzel, proto jsem take zacala psat radeji vic v Aj, protoze me to trochu boli do oci. Ale na Zeland jsme si s T. odvezli jen jeden notebook a ten ma k moji smule jen mezinarodni/nemeckou klavesnici.)
Jsem strasne rada, ze tu muzu byt, a na druhou stranu to tu tak trochu nenavidim. Zeland je po cestovatelske strance uzasny. Nikdy jsem nevidela tolik krasnych (prirodnich) mist pohromade a je to urcite sen kazdeho cestovatele mit moznost tu na nejakou dobu zit. Na druhou stranu Vas tu nikdo neceka s otevrenou naruci a vsechno si musite tvrde vydrit sami, coz by se i dalo pochopit, jen tim chci zborit takovy ten mytus, ze je Zeland raj a ze vam tu kazdy padne k noham s deseti pracovnima nabidkama - protoze i takovy nazor jsem uz zaslechla. Nenajde se ani malo tech, kteri tu nemaji imigranty a backpackery vubec radi, neboji se Vam to dat najevo a kteri se Vas budou snazit s prominutim vojebat, hlavne co se tyce prace. Me uz to tak unavuje. Prochazim pracovni nabidky uz pres mesic a co tam clovek obcas nezahledne... Treba praci na sadech, kam si musite koupit vlastni vybaveni. Nebo praci na sadech, kde mate 1 minutu na prunning celeho jablecneho stromu a samozrejme to vydrzite delat 10 hodin v kuse nekolik tydnu vcetne vikendu a pak je jeste podminkou, ze tu praci dostanete to, ze se u nich ubytujete za 200$ na tyden, coz se vam pro jistotu rovnou pokrati z platu. Nebo praci zadarmo (protoze asi zijete z lasky a miru) za ubytovani a jidlo. Nechapu proste, proc na pracovni servery lidi musi cpat nabidky na woofing. Pokud chci woofing, tak si to najdu na strankach woofingu. To je proste kazdy druhy inzerat. A pak milion praci na farme s kravama, ktere nechci podporovat a tudiz tam pracovat (jsem veganka). Jo tech je tu dyztak fakt dost, kdybyste v zime potrebovali praci na Jiznim ostrove. Souperime s tim ted oba, jsme uz mesic bez prace. Holku v pracovni agenture nevidi dvakrat radi, protoze tu ted fakt nic moc pro holky neni. T. ma trosku lepsi sance.. nicmene uz nam na nekolika mistech naslibovali, jak se hned dalsi den ozvou a budou pro nas mit praci, ale stale nic.
Mam pocit, ze kdykoliv se nekam presuneme, tak pred nami ta prace jakoby zmizi a zacne se objevovat zase nekde jinde. Trochu ted litujeme, ze jsem na zimu nezustali v Bay of Plenty, protoze jsme tam v prubehu zimy videli spoustu prace na kiwi sadech. V cervnu, kdy jsme odtamtud odjizdeli, jsme chteli zmenu, jenze jsme nevedeli, ze ta zmena bude k horsimu. O praci v packhousu v Hastings se netreba dlouze rozepisovat, do byla proste roboticka otrocina. A po ni? Tydny nezamestnanosti a zimy v aute... Je to ubijejici. Uklidnuje me jen fakt, ze to tu tak mela spousta lidi, s kterymi jsem mluvila, nebo cetla jejich blogy. Zima tu je proste takova nevlidna.
Snazim se ten volny cas vyuzit ke cteni a vzdelavani se ve vecech, ktere me uz dlouho zajimaji, abych alespon zvysila svoje sance na trhu prace po navratu domu, ale uprimne fakt nesnasim byt nezamestnana a nevyuzivat svuj cas efektivne. Zeland me na jednu stranu cini stasnou, na druhou mi pridelava spoustu (zbytecnych) starosti, a tak jako se tesim na roadtrip po Jiznim ostrove predtim nez odletime, tak se uz ale i fakt hodne tesim domu a na “normalni nudny zivot”. To co mi tu asi chybi, je rad a to, ze pracuji na necem smysluplnem. Tesne pred tricitkou uz (me osobne) sber ovoce a dalsi backpackerske prace pripadaji trochu jako plytvani svym casem.
Kazdemu da Zeland neco jineho. Pro nekoho je to splneny sen a rozhodne se tu pak zit a bojovat o residentska viza. Nas sen to neni. Myslim, ze to co dal Zeland me, je potreba se usadit. Kdybych mohla, udelala bych vse jinak, odjela sem mnohem drive, s jinymi zkusenostmi, ale v tom je ta krasa - nejde to vzit zpet a na vsechno mate jen jeden pokus. A asi to fakt byla zkusenost, kterou jsme v tu chvili oba potrebovali.
Tenhle clanek je z takoveho horsiho dne, a je to ciste muj pohled, kazdy to ma jinak.