23. ledna 2020

 



"Van life is over"

Takze hned druhy den, co jsem postovala, ze prodavame auto, tak jsme ho prodali! Za cenu s kterou dokazeme zit a moc milym novym majitelkam, takze happy end. Byla to pro me prima ukazka toho, jak moc v marketingu zabira vizualni podnet. Prvni inzerat z minuleho tydne mel obycejne prakticke foto na mobil = malinko zhlednuti a za skoro tyden zadny zajem. Ten novy mel fotky ze zrcadlovky, s kteryma jsem si vyhrala, a i kdyz to bylo uplne to same auto se stejnyma parametrama, melo stovky zhlednuti a do dvou dnu nam ho ty fotky prodaly.

Posledni vecer v aute jsme do jedenacti vecer balili, abychom to pak s baterkama v ruce stejne vzdali a nastrkali paty pres devaty do ruznejch zavazadel s tim, ze zbytek vyresime dalsi den v hostelu. Behem dalsiho dne jsme vyexpedovali 9kg balik do Cech, ktery stal krapet ranec, s tezkym srdcem vyhodili jeste peknou hromadku veci, a dal uz kazdy cestujeme "jen" s 20kg krosnou a 7kg prirucnim kufrem (😅backpackeri na tezko✌). Doufam, ze tech presunu nebude extra moc a buh vi, ze jsme toho dooost vyhodili i tak. Kam se to vsechno veslo v aute je mi fakt zahadou.

Dalsi zastavka..... Bali!

Jo! Jeste vam musim v rychlosti povedet vtipnou historku z prvniho vecera v big city Auckland a bez auta. Meli jsme krapet kulturni sok. Preci jen prijit z lesu a odlehlych parkovist najednou do ruchu velkomesta, kde se kolem porad mihaj desitky aut, lidi a porad nekde neco houka nebo nekdo neco pokrikuje, to neni jen tak. Od zacatku jsem tusila ze byt bez auta a mit na krku tu miliardu veci v takovy dzungli nevesti nic dobryho. No a tak jsme si tak vcera vyrazili do stejneho baru, kde jsme pred rokem oslavovali prodej Petrovo a Moncina auta, oslavit taky nas prodej. Pohoda vecer, zkoumali jsme co se tak ted hraje v radiu, protoze jsme v aute skoro nikde nechytali signal... no a pak jsem byla s Tomovou kreditkou vyslana pro 3.pivo. A vite kam mi cestou zapadla? ............prosim vas bylo to za takovy ten obri drzak toaletniho papiru! Jo, fakt je tam mezera kam muze zapadnout. Tomasuv vyraz, kdyz jsem mu to se svesenou hlavou oznamila, byl k nezaplaceni. Asi 6 hodin bez auta a ztratit hned prvni kreditku je uzasna bilance zacatku dalsiho cestovani :D Nastesti i tenhle pribeh mel pak happy end. (Neptejte se. Rekneme ze jsme na tom zachode stravili dost dlouhou dobu a kdyz jsme pak vysli ve dvou, vypadalo to nejspis jinak, nez jak to bylo..)