Pages

15. července 2016

Flowers in my head when in San Francisco




Další zastávkou po West Coast bylo samozřejmě San Francisco. Pamatuju si odsud snad jen to, že jsem byla pořád ospalá a že jsme jedno odpoledne strašně dlouho nakupovali v Rossu. Jo a taky, že se mi splnil největší sen! Taková drobnost. ..

Ani Vám neřeknu, jak dlouho jsem snila o návštěvě San Francisca. Datovala bych to asi tak od narození, plus minus. Při plánování mě mrzelo, že jsme si na něj mohli vyhradit pouze jeden a půl dne. Ta půlka byla po brzkým ranním přejezdu z LA, takže si asi dokážete představit tu únavu. 

V San Fran byl strašný problém ubytování. Myslím tím nějaké cenově alespoň trochu přijatelné. Přímo ve městě nešly ceny pod 50-60$ za noc. To se nám moc nechtělo. Nakonec jsme hledali v okolí té zátoky, která je kolem. I tam byl problém najít vůbec něco trochu levnějšího, hledali jsme všude možně. Na Airbnb nebyl čas a Couchsurfing jsme nechtěli, protože jsme si chtěli jít městem podle sebe. Nakonec jsme bydleli v jiném městě přidruženém k té San Fran oblasti, odkud jelo metro až do centra. Ubytováni jsme byli v motelu. Když říkám motel, myslím tím přesně takový ten motel s obří rozvrzanou postelí, starou televizí, žaluziema a předzahrádkou na zaparkování jako z Thelmy a Louise. Bylo to boží! Když pominu fakt, že jsme se v pěti mačkali v pokoji pro dva, ale na to jsme už tak ňák byli zvyklí. Jak z jinýho století, na recepci nějaký podivím, který by si rovnou mohl střihnout hlavní roli v béčkovým westernu.


Odpoledne jsme vyrazili jen na takovou obhlídku. Kousek od nás byl trh, tak jsme tělo pro změnu potěšili nějakými těmi vitamíny. Cestou k metru už byla ulice plná domečků pro panenky a já byla v sedmým nebi. Opravdu tam jsou. A všude! (Na fotce je ten úplně první, který jsem tam viděla.)


Ve městě jsme se vydali ulicemi směrem někam k přístavu. Tak nějak bez cíle. První co mě překvapilo bylo kolik je v centru mrakodrapů. V New Yorku, Chicagu ok, ale tady mezi těma barevnýma domkama? :D Po chvíli jsme úplně náhodou přešli bez povšimnutí takovou tu slavnou tramvajovou ulici… s tím, že se druhý den v klidu vrátíme a projdeme se po ní. No už jsme ji druhý den samozřejmě nemohli najít, jak jinak. Taky nebyl čas. Ten den a půl je na takový město fakt málo.

 
Zabloudili jsme se do čínský čtvrti, která byla úplně boží! Byla jsem nadšená. Kdybych v SF bydlela, byla bych tam pořád. SF stejně zůstane takovou mojí srdcovou záležitostí a vysněným místem, kde bych chtěla žít, protože prostě oceán, tyhle různý čtvrtě, viktoriánský domečky a hlavně ty mlhy! Miluju na tom městě všechno.


A protože tento příspěvek postuju po mobilu (stěhovali jsme se a internet tu bude zapojený až příští týden a já nemám ráda, když blog dlouho stojí bez příspěvku) a mám na jeho publikování velmi nízký počet megabytů :D tímto bych to pro dnešek zakončila. Takže i San Francisco, stejně jako zatím každé místo roadtripu, zůstane rozděleno na dvakrát. Nějak se vykecávám, že jo?