17. července 2015

Seaside.



Made by Sicilia

1. července 2015

Sicilian stories

Sicílie. Zmeškaný let z Říma. Útěk do sicilského ráje nezačal právě šťastně. Po x hodinách stresu a zaplacení nemalých poplatků ale konečně přistávám, a za hodinku už mě aerobus vyhazuje uprostřed Palerma, které se ve 2 odpoledne jeví jako město duchů.
Zastávka autobusu je označena (stejně jako všude jinde v Itálii) maličkou tabulkou schovanou mezi stromy tak, aby na ni (podle mého názoru) bylo co nejméně vidět a aby se tím co nejvíce cizincům znepříjemnil pobyt. Úspěšně hledám svůj další autobus do Mondella. Všechny trafiky zavřené. Samozřejmě že je siesta, která se tady na jihu dodržuje ještě pečlivěji než na „mém“ severu. Nastupuji do autobusu a pán zavírá dveře a rozjede se. Říkám mu: „One way ticket, please.“ – „I don´t sell tickets.“ (pořád ale pokračuje v jízdě – rozdíl oproti ČR, kde byste už po prudkém zabrzdění leželi vyhození z autobusu na ulici) – „Aha.. so I will get off on the next stop, sorry.“ – „No no wait…“.. Dobře tedy, čekám asi tři čtyři zastávky, s mojí zarputilou povahou nikde nezanechávat dluhy už jsem značně nervózní. Nastoupí paní, která má v ruce svazek oněch one way tickets, a zachraňuje mojí situaci, když mi jich pár prodává. Podle jízdního řádu autobusu, který mimochodem vypadá v Itálii jako A6, kde jsou zmíněná číslo autobusů zastavující na dané zastávce, jména zastávek zakódovaná do zkratek, kterým rozumí jen místní, čas od kdy do kdy během dne přibližně jezdí, a přibližné (opravdu přibližné!) intervaly mezi jednotlivými autobusy, by moje cesta měla být asi 10 zastávek.
Dobrá, zjišťuji tedy, že ani na označená místa zastávek se v téhle zemi moc nehraje. Stavíme vyloženě na každém rohu, protože paní, která si s panem řidičem zrovna povídá asi potřebuje vystoupit přesně tady. Tenhle styl MHD je na jednu stranu strašně sympatický, a na druhou pro nezasvěcené prostě totální chaos.
Autobus nelogicky objíždí snad každý blok. Já už vždycky očekávám náraz do domu auta stromu, protože i na Sicílii jsou všechny uličky neskutečně úzké. Svojí zastávku jsem nepoznala, ale jakmile jsem uviděla modrý pruh moře, už jsem se hnala pryč z autobusu. Podle moře už se nějak zorientuju, říkala jsem si. No samozřejmě jsem v tom pařáku pochodovala ještě dobrou hodinu, než jsem našla svůj Mondello home hostel.
V zahradě rodinné vilky zrovna stáli asi 4 kluci v plavkách, všichni odhadem v mém věku. Povídám jim: „Is this the number 16?“ – „It depends on what are you searching for.“
Hostel byl úplně nový, a paní majitelka (hodně upovídaná italka s několika dětmi, bydlící v jedné části vilky, a provozující hostel v druhé části) ho prý otevřela teprve v únoru. Vzdala se svojí kariéry v marketingu, protože jí vadilo, že už nemá čas na vlastní rodinu, a radila mi, ať si v budoucnu otevřu marketingovou firmu v Itálii, protože budu moc čerpat spoustu dotací evropské unie. Není nad rady od srdce. Slunečníky, barevná sedátka, pejsek a velké prosklené dveře vedoucí ze zahrady do kuchyně/recepce mě okouzlily v první minutě. Kluk na recepci, američan, pracující jako workaway, tomu jen dodal atmosféru pohodového místa. Vtipkujeme o mojí fotce na pasu. Prostě Adamsova rodinka no. Další workaway se mnou bydlí na pokoji, a já se na wifi hned informuju o možnostech workaway na léto. Dalšími spolubydlícími jsou windsurfeři, kteří trénují na mezinárodní závod mládeže ve windsurfingu, který začínal za pár dní.
To místo mělo prostě atmosféru! Na Sicílii jsem celkem tři dny, které mě učarují, každá ulice rozkvetlá milionem květů všech barev, co si umíte představit, jejich vůně mísící se s mořem, které je samozřejmě nádherně tyrkysové, šum vln, který bych mohla poslouchat celé dny, nádherné tóny barev při západu slunce. Toužím jednou o procestování celého ostrova stopem. Místo je to hodně chudé, ale má svůj půvab a obyvatelé to tu moc dobře vědí, a chovají se prostě italsky.. domani, domani.. usmívej se, užívej si, zítra se všechno vyřeší.
------------------------------------------------------------------------------------------------
Nejoblíbenější Instagramy