Nikdy v životě jsem si nemyslela, že někdy budu
zbožňovat víkendový únikovky na chatu, který frčely spíš v době, kdy mým
rodičům táhlo na sedmnáct. Stejně tak,
jako kdybyste se mě před třemi lety zeptali, jestli za pár let budu bydlet
s chlapem, asi bych se Vám vysmála. Při otázce, zda někdy budu dělat práci,
kterou dělám, bych asi dostala záchvat smíchu na minimálně dobrou půl hodinu. Ale je to tu. Stejně tak, jako naše milovaná chatička a mých osm důvodů proč ji
miluju… (osm proto, že deset jsem nevymyslela, a už vážně chci vyrazit za
kamarádama do tý hospody.. pátek heh :D)
1. Je to v kurzu
#outdoorescapes #wildernessculture #campinglovers #countrylife, nebo ještě víc hipstersky jako #folkscenery. Nepřeberně haštagů spojených s lesní divočinou. Prostě uvažte obří šálu kolem krku, na záda hoďte fešnej batoh a vyrazte za dobrodružstvím! Společnost dneska miluje přírodu a já se vesele vezu s hlavním proudem..
1 2. Není tam signál!
…a člověk se tudíž místo okukování cizích insta-životů víc soustředí na ten vlastní. A je to fajn! Mám pocit, že jsme dneska tak trochu učeni zbožňovat hlavně sebe, a zapomínat na ostatní. Snažit se být za každou cenu lepší a jít přes mrtvoly. To mi přijde jako velká chyba. Vždyť co bychom byli bez lidí okolo nás… nic. Umřeli bychom sami osamocení a nikdo by po nás ani nevzdechl a po čase by nám automaticky nastavené smazání neaktivních profilů smazalo „náš život“. Je to trochu scifi… nicméně, nejsem tak daleko od pravdy, což? Tak šup, vyražte někam, zapalte si třeba oheň, otevřete flašku vína a povídejte si… je to jednoduchý, normální a skvělý.
2
3. Neteče tam voda, není tam obchod
…a člověk se tudíž místo přemýšlení, zda bude k obědu A
nebo B nebo C nebo zda nejít nakoupit na variantu D stará o poněkud přízemnější
věci. Jako třeba jestli zvládne umýt všechno nádobí v jednom litru vody,
protože jinak by musel s kanystrem ke studánce vzdálený cca kilometr v lese.
Je to strašně osvěžující neřešit zbytečnosti a naopak si uvědomovat, že všechno nemusí být automatický, tak jak to známe z měst.
1 4. Legálně posedíte u ohýnku
Ok, možná ne tak úplně legálně, minimálně na vás ale nikdo nezavolá policajty do půl hodiny od škrtnutí sirkou, tak jako se nám to jednou stalo na naší vlastní zahradě v Plzni. My si osobně dopřáváme většinou mega ohně do dlouhých večerních hodin, který ještě ráno doutnají a hřejou. I když se občas trochu bojím, že něco chytne, tak to stejně miluju. To tichý pravidelný praskání mě docela uklidňuje.
2 5. Je plná pokladů!
Jako pardon, ale puntíkovaný hrnečky z první republiky?
Závěs uháčkovanej babičkou? Nebo poklady nalezený v řece, když mi bylo osm
a můj první „deník“ plný načmáraných obrázků? Upřímně… kdo to může nemilovat?
1 6. Zvířata to taky milujou
Pokud bydlíte v bytě a máte čtyřnohýho mazlíka, bude Vás za tyhle víkendy v trávě a mechu zbožňovat. Ozkoušeno!
2 7. Člověk pracuje a ani o tom neví
A přitom vznikla pravděpodobně ta největší přidaná hodnota, kterou za poslední týden vytvořil. Protože, upřímně, co za celý týden vytvoříme v kanclu? Vyplníme pár papírů, dáme pár razítek a celá produktivita sídlí na disku v počítači, kterej může ze dne na den udělat pápá a všechno je pryč .. Ale takovej zasazenej strom, natřenej plot, opravená střecha?… boha i kdybyste si celej víkend četli knížku, tak jste pro sebe a svůj život udělali víc, než od pondělí do pátku.
3 8. Máte druhej domov
Mě osobně město dost ubíjí. Připadám si v něm bez
energie a bez nápadů. Unavují mě lidi, auta, stroje.. Těch pár metrů čtverečních uprostřed lesů mě naopak
nabíjí spoustou pozitivní energie a kdyby to šlo, snad bych tam bydlela
napořád..
