Jeden krásný páteční večer jsme si s pár kamarádama řekli, že by byl dobrý nápad tancovat do tří do rána ve městě a druhý den ject prvním vlakem na celodenní degustaci vín do Alby. Akce se jmenuje Vinum Alba, a je jen dva víkendy v roce. No říká se přece, že život se má žít naplno. Ještě jsem nezmínila drobný detail, že jsem vařila páteční večeři pro pětadvacet lidí, což byla velká výzva a taky stres. Ale ten pocit, že všem chutnalo, ocenili, že můžou poznat českou kuchyni, a prostě byli vděční... byla to taková moje srdeční erasmácká noc. Pětadvacet lidí přišlo kvůli mě, až si příště budu na erasmu připadat sama, dejte mi facku, prosím vás.
Vlak jsme kupodivu opravdu stihli a kolem poledne jsme si už užívali espresso a zmrzlinu na hlavním náměstí. Alba je krásná. Na pohledech, co tam prodávali, jsem viděla, že i okolí městečka stojí za hřích, ale to bohužel za jeden den s degustací nešlo stihnout. Možná tuhle sobotu, nebo někdy v budoucnu, si tam uděláme výlet jen tak, do přírody.
Při hledání místa registrace jsme prošli v podstatě všechna náměstí a celé centrum (ne, neztratili jsme se). Tak když jsme pak vyfasovali sklenice, už jsme se mohli věnovat jenom pití a jídlu. Chodilo se od stanoviště ke stanovišti po celém městě. Moc se mi líbilo, že jsme dostali takovou závěsnou taštičku na krk, do který jsme si mohli sklenku postavit i s vínem, a mít ji na krku, zatímco jsme třeba něco hledali v batohu.
Víno, místní speciality, milí lidé, architektura malého italského městečka... ideální sobotní výlet.
