Pages

22. července 2016

San Francisco.




SAN FRANCISCO, část dvě! 

Druhý den jsme prošli takovou tu klasiku, kterou musí v SF vidět každý, kdo je tam poprvé. Hned ráno jsme hledali takovou tu klikatou silničku (Lombard street), která je mimochodem akorát plná turistů, kteří se všichni pokoušejí vyfotit strašně cool fotku, na které samozřejmě nejsou žádní lidé, přičemž výsledek je, že se tam každý předbíhá s foťákem v ruce a fotí si selfie, což trochu kazí celkový dojem. Mnohem krásnější mi po pravdě připadaly všechny okolní ulice. Sice se netopily v záplavě květů všech možných barev, ale byly krásně prostorné, dlouhé, bez lidí! a prostě se jen tak šinuly z kopce na kopec. To, že je SF rozložené na několika kopečcích, je fakt unikátní a kouzelný.

 
Pak jsem tam tak bloudili, až jsme se zabloudili k přístavišti a odtud jeli autobusem ke Golden Gate. Není to moc barvitý vyprávění, ale já si popravdě odtud moc věcí nepamatuju :D


Golden Gate Bridge ohromí asi každého. Fotila jsem ho od té doby, co jsme ho poprvé z dálky viděli, a pak samozřejmě na místě, takže ho mám na fotce asi tak sto tisíckrát. Mrzí mě, že byl jasný den. Nevyvedly se žádný takový ty san franciský mlhy, kdy nevidíte na vrchol stožárů a na druhou stranu mostu. Člověk holt nemůže mít všechno hehe. Došli jsme přesně do půlky a pak jsme zamířili zase zpět. Je neuvěřitelně dlouhý! Kdybychom měli ještě třeba další den, ráda bych se prošla podél pobřeží dál k oceánu. Tuším, že je tam nějaký hike až na pláž. Snad někdy příště..

windy place

Čas nám nepřál a pomalu se blížil večer. Ostatní vyrazili do centra a já s Ivčou jsme ještě chtěli na Alamo square. Věděli jste, že je to oblíbený park Olsenek? Vím to z neprůstřelného zdroje typu Joy nebo Cosmopolitan! Ne že by to bylo nějak důležitý, jen jsem si na to teď vzpomněla. 

Busem jsme vystoupili někde, o čemž jsme si mysleli, že je hodně blízko, ale ještě jsme si pár bloků prošli pěšo. Ale komu by vadilo procházet se kolem těch božích domečků? Když jsme dorazili na místo, zrovna zapadalo slunce. Jak jinak. V tomhle timingu jsem dost dobrá! 


Chvilku jsme nasávali atmosféru a pak jsme ještě v centru trochu nakupovali, než nám všechno zavřeli. Měli jsme důležitou misi, šaty a boty do kasina ve Vegas! Povedlo se - samozřejmě v Rossu (=obrovský několikapatrový obchod natřískaný zlevněným zbožím všemožných značek, jinými slovy ráj shopaholiců!). Myslim, že Ross bych dala do seznamu TOP 10 věcí v Americe (kdybych nějaký takový měla). Nakoupila jsem tam fakt poklady. 


To jsme ještě nevěděli, jak to ve Vegas chodí, a že opravdu není potřeba lodiček… :) o tom zas příště!