Pages

9. listopadu 2017

Byli jsme v Guatemale!



($ = mexické pesos, jako vždy:))
Tak dnes pro změnu z letiště! Jsem přibližně týden pozadu s příspěvky, máme za sebou pár božích dní v Chiapas a teď tři hektické dny v Mexico city.. původně jsem chtěla napsat z busu do Mexico city (15 hodin), ale pak jsem v buse padla za vlast a vzbudila se skoro až na místě. Takže mám co vyprávět! Ani nevím, kde začít.

Čekáme zrovna v Mexico city na letadlo do Guadalajary a pak do Miami. Koupili jsme si tu letenku už v červnu a měl to být přímý let včera odpoledne (schválně jsme si z důvodu bezpečnosti příplatili za let odpoledne,abychom se nepřesouvali na letiště někdy za tmy), a před týdnem mi přišel email, že prý změna a že letíme ve tři ráno o den později a ještě s přestupem.. zrovna lowcost cena letenky to nebyla (cca 8000 Kč pro oba), tak jsme byli naštvaní a snažili jsme se jim dovolat protože nám to zase narušilo další rezervace ubytování atd, ale call centrum bylo pořád unavailable a na email mi do teď nikdo neodpověděl. Budem teda rádi jestli vůbec odletíme. Nechápu, že si takhle aerolinky dělají co chtějí. Takže teď trčíme v noci na letišti, zítra budeme úplně nepoužitelní, aneb přesně co jsme nechtěli a za co jsme mysleli, že si připlácíme.. Abych to teda shrnula, tak společnost Volaris fakt nedoporučujeme.

Poslední příspěvek jsme psala z cesty do San Cristobal, tak se pokusím navázat, kde jsem skončila. Z celého Mexika to pro nás bylo to nejhezčí městečko. Lidé tam byli trochu víc normální než třeba v Playe - každý se vám nesnažil každou minutou něco vnutit. Na druhou stranu to je městečko plné řemeslníků a umělců, kteří zde prodávají svoje výrobky.. různé ty barevné peněženky, talíře, polštáře, vyšívané košile, šaty... do toho sem tam malinkatá galerie s obrazy.. No já tam byla jak v ráji. Nikdo vám nic nevnucoval a byla tam taková pohodová atmosféra. Vše tam stálo tak půlku cen v Cancún a výběr byl mnohem větší. Taky jsme tam zrovna dorazili v termínu místního festivalu a díky tomu jsme objevili skvělou indiánskou rockovou skupinu, kterou jsem z první řady nafotila. Bydleli jsme v malinkatém AirBnb na kraji města, tak jsme museli do centra s taxíky nebo půl hodiny pěšky. Taxi je v Mexiku hrozně levné, to je velká výhoda. Teda mimo Mexico city, ale i to je tak za třetinu cen v Praze. Většinou jsme tu platili tak 40-60$, v Mexico city okolo 100-150$. Využívají ho tak hodně i místní.

Jeden den jsme si zaplatili tour na 120m vysoký vodopád El Chiflon a do národního parku Montebello lagoons u Guatemaly. Byli jsme v Guatemale! Nebo.. alespoň naše telefony si to několikrát za den myslely. Montebello lagoons je na hranicích a jedná se o skupinku 59 jezírek, kdy má každé trochu jinou barvu díky organizmům, které v ní žijí a dalším přírodním okolnostem. Pohybovali jsme se mezi nimi sem tam, tudíž jsme možná technicky hranici vážně překročili... (Mám si Guatemalu počítat mezi navštívené země? :D) 

Jedno jezírko je dokonce s pitnou vodou pro okolní vesnice! Což se dozvíte z cedule, kde vás na břehu prosí, ať si v něm neomýváte nohy.. Montebello lagoons je to takový klenot, který dosud ještě neobjevilo až tak moc turistů. Obojí moc doporučujeme! Gigantický vodopád El Chiflon, 120m valící se energie, to snad ani není třeba slov.. to bylo prostě neuvěřitelný. V jednu chvíli jsem tak koukala z horního patra dolů na výhled do vodopádu, úplně promočená od vodní páry, a kolem mě začali lítat barevní motýly a byl to takový tropický kýč a já to prostě milovala..

Tour jsme zvolili proto, že sám by se tam člověk dostával horko těžko a ceny tours byly dost nízké. Celodenní tour od osmi ráno do devíti večer nás stála 300$ pro jednoho. Všechno bylo několik hodin daleko od sebe. Nicméně i tours mají svoje nevýhody, protože jsme všude byli strašně kraťoučce, pořád se někam spěchalo, a to já moc nemusím. Ráda si místo, které se mi líbí, fakt důkladně projdu, nasaju atmosféru, a nemusím moc ten styl cestování všude selfiečko a frčíme dál.. Ale i přesto bylo krásný obě místa vidět alespoň takhle narychlo.

Jo mimochodem, ty barikády, o kterých jsem minule psala, jsou, jak jsme zjistili, v této oblasti dost běžné. Projeli jsme jich už tolik, že je ani nevnímáme. Většinou stojí na silnici pár dětí s kalíškem a chtějí nějaké drobné.. načetla jsem si o tom konfliktu více a snaží se tak donutit vládu k jednání, aby se osvobodili od Mexika. Většina Chiapas je dost chudá a věří, že si jako samostatný stát polepší. V San Cristobal prodávají spoustu předmětů s touto tematikou (plakáty atd) a je to už desetiletí starý konflikt..

V San Cristobal jsme také poprvé v Mexiku jedli v restauraci, kde byla půlka menu vegetariánská, dala jsem si burger z cizrny a fazolí <3 taková radost že nemají jen tacos se sýrem! Já tu s tím měla poměrně dost problém a většinou na menu nebylo vůbec nic vegetariánského, nebo jedině quesadilly, a ty už po třech týdnech nemůžu ani vidět - moje tělo ten sýr fakt prostě už nechce. Chutná mi úplně divně, vůbec ne jako dřív, nevím jak to popsat.. Jinak snahu jíst tu vegansky jsem vzdala hned na začátku. Ale maso ani omylem, přes to nejede vlak. Ještě když jsme viděli, jako to maso po kvantech porcují na ulici na sluníčku a kolem poletují mouchy... Vždycky jsme tedy v restauraci nakoukli do menu, většinou neviděli nic vegetariánského, a poprosili jsme, jestli by nám nemohli něco udělat mimo menu. Většinou je napadla tak ta quesadilla nebo tacos se žampiony (ty už taky nemůžu ani vidět). Na zeleninu si úplně nepotrpí. Někdy ale byli ochotní udělat i třeba vegetariánské burrito s fazolemi a rýží a to byla lahůdka největší. Nebo fajitas, mnaaaam. Ale žádat ještě bez sýra už nepřicházelo v úvahu :D už tak většinou dost dumali, co do toho taca teda dají, když maso ne, pokud nám rovnou radši neřekli, že vegetariánského nemají nic. Samozřejmě jsme mohli do drahých evropských restaurací, kde bysme se najedli do aleluja, ale my chtěli zkoušet právě ten jejich vyhlášený street food. Většinou ale byli fakt ochotni a snažili se vyjít vstříc, i když jsme se domlouvali rukama nohama :) docela jsem si na tu kuchyni zvykla, na chili, salsy a limetky, i na Micheladu - pivo se solí a limetkou. Úplně jsme s Tomášem vymýšleli, co všechno dáme do našich tacos, až si je budeme dělat doma... Těším se na to, protože mexická kuchyně je fakt výborná a pro vegetariány podle mě nabízí spoustu alternativ :)

San Cristobal byl teda moc fajn. Tour byla teda náročná, protože celý den v zadní řadě minivanu a hup hup xx hodin, protože Mexičani se vyžívají ve zpomalovačích na silnicích. Jako třeba semafory, to moc ne, ale zpomalovače, to oni rádi. A někdy třeba rovnou šest za sebou, kdyby náhodou jste si neurvali kolo už o ten první nebo druhý :D někdy jsou na pro nás dost nepochopitelných místech, třeba v prudkém kopci nahoru, ale holt jiný kraj, jiný mrav :) ..

Omlouvám se za trochu krkolomné vyprávění, doufám, že to má alespoň krapet hlavu a patu, protože to píšu v jednu v noci na zemi na letišti. Mexico city, a jak nás (zase) okradli, o tom až zítra, ok? :)


Foto z výletu na El Chiflon a Montebello Lagoons




Foto ze San Cristobal de las Casas