Dia de los muertos

Včera jsme oslavili jeden z místních největších svátků, Dia de los muertos, naše dušičky, americký Halloween. Chtěla bych se o tu zkušenost podělit, protože se mi líbí ten kontrast, s jakým zde vnímají smrt. Samozřejmě ztrátu blízkého odtruchlí, to je samozřejmé, ale na svátek mrtvých si to připomínají spíše vesele. Nevím, jestli je to jen můj pocit, ale Dušičky mi přijdou čistě pesimistické. Chodí se s květy k hrobům, lidé znovu truchlí. Jako by si lidé připomínali spíše den, kdy milovanou osobu ztratili, než tu osobu samotnou. V Mexiku pojímají smrt jako odchod na nějaké další, lepší, místo. Není to nutně konec, ale věří, že se osoba, která odešla, nyní má lépe. V Den mrtvých pak oslavují jeho vzpomínku, připomínají si, jaký člověk to byl a co měl rád. Vaří mu jeho oblíbená jídla atd, protože tak se s ním dokáží znovu spojit v jeho posmrtném životě.

Oslavy tu probíhají velkolepé, na několik dní zavírají obchody, úřady.. Jsme nyní ve státě Campeche, který je poměrně tradiční a uchovávají stále živý prastarý zvyk, kdy na den mrtvých čistí kosti svých milovaných zemřelých. Doslova tak vyjmou kosti z hrobu, v domě umístí jakýsi oltář, kam je vyčištěné na několik dní vystaví spolu se vzpomínkami na tu osobu, např. právě s oblíbenými pokrmy, fotkami, oblíbenými předměty.. Je to přinejmenším zvláštní pocit vidět kartáčem chlapečka čistit lebku svojí babičky.. Smrt tu ale není žádné tabu, a s kostmi se zachází přímo posvátně. Ve městě Campeche, kde jsme do dnešního rána pár dní pobývali, se pořádá celý karneval, kdy celá jedna ulice byla plná těchto svatyní, které soutěžily o tu nejhezčí. Bylo vidět, že soutěž neběží první rok, protože většina kreací byla vskutku dost originálních. Stavěli jim celé mini domečky, které krásně nazdobili, chodilo se v místních květovaných šatech nebo v krásných kostýmech.. Člověk nevěděl, kam se koukat dřív. Počkejte na fotky ze zrcadlovky, jen co se k nim zpátky doma dostanu :) Jojo mám takového staříka, který nemá wifi, a ven z něj fotky dostanu jen přes počítač, který jsem už nějaký ten týden neviděla..

No a později večer se začne slavit v hospodách a pokračuje se další dva tři dny. (Takže jen co jsem v minulém příspěvku napsala, že nechodíme na žádné party a jsme úplně svatí, tak se to nějak zvrtlo :D) Ukořistili jsme v supermarketu poslední upíří paletku barev na obličej, a každý si něco rychle vytvořili na obličeji, navlékli jsme se do triček, která jsme na tu příležitost měli koupená už asi týden, a šlo se. Musím říct, že i když to byla maska doslova na poslední chvíli, byla jsem s výsledkem moc spokojená. Hned co jsme vyšli z hotelu, tak se nás lekla první holčička, co jsme potkali  haha
Já nevím, nějak je mi ta mexická oslava dne mrtvých poměrně sympatická :) Není to smutné truchlení, spíše veselé vzpomínky a oslava dalšího života.