Hot springs at 1°C
#LakeTaupo
Neni vsechno zlato, co se trpyti... nebo.. kdyz ti da zivot citrony, udelej z nich limonadu? Tak nejak bych popsala udalosti poslednich dni.
Dovolenou na Cookovych ostrovech jsme si naplanovali nekdy behem dubna. Ze Zelandu je to jen relativne maly kousek cesty, coz cinilo tuhle dovolenou mnohem dostupnejsi, nez by pro nas kdy byla z domova. Navic jsme v tak exoticke casti sveta ani jeden z nas jeste nebyli, takze jsme vesele zabookovali non-refundable tickets a krasne AirBnb s tim, ze co se muze stat.. Mela to byt nase odmena za praci na kiwi na Zelandu, kterou jsme stravili posledni skoro tri mesice. A po pravde taky trochu unik ze zelandske zimy, ktera nam pri zivote v aute uz lezla doslova do morku kosti.
To jsme ale netusili, ze zacatkem kvetna zjistime, ze jsem tehotna. Budou z nas rodice! Po pocatecnim soku, a tak trochu od podlahy prekopani nasich planu na rok 2019, jsme se na mimco moc tesili. Taky jsme se uz zacali tesit domu, jak jsem psala - novozelandska zima je pro me tak trochu depka - tak jsem se tesila, ze jeste stihneme konec leta u nas, zacali jsme planovat prestavbu bytu, aby byl vic "baby friendly"... A proste jsme se uz vazne tesili. Rodice se tesili, kamaradi se tesili, tesila jsem se na blogu a vsude o tom nadsene mluvila s kazdym, kdo byl ochotny poslouchat.
Nas prvni ultrazvuk mel byt v 9.tydnu. Citila jsem se skvele, nemela jsem zadne problemy, tak co by se mohlo stat. Plod byl ale na scanu na vyvoji cca 6.tydne, coz slovy doktorky nemusi znamenat vubec nic a nemame se strachovat. Za tyden jsme byli objednani na kontrolni ultrazvuk, v ten tyden uz mely byt urcite slyset srdecni ozvy. Porad jsem se citila dobre, ale mela jsem tu noc predtim strasne spatny pocit a tusila jsem, ze jsme se radovali predcasne... Srdecni ozvy tam nebyly. Bylo to den pred odletem na Cookovy ostrovy. Diagnoza: zamlkle tehotenstvi, v pristim tydnu by melo dojit k samovolnemu potratu, pokud ne, vyvolaji ho umele pomoci leku. O miminko jsme prisli. Nemusim snad ani psat, jak jsme z toho byli zniceni. U doktorky jsem zadrzovala slzy v koutcich, a na parkovisti jsem je uz neudrzela... Dekuju za neskutecnou podporu vsem, kteri o tom vedeli a ten den me podrzeli, protoze jsem byla na uplnem dne. Navic ten den byl nas posledni v praci na kiwi, a druhy den dovolena na krku. Nevedela jsem, co resit driv.
Nikdo nam nedoporucoval, at jezdime. Bylo mi ale strasne lito vzdat se i tohohle. Byla to nase vysnena dovolena, navic vse uz zaplacene, a i kdyz zdravi je samozrejme prednejsi, rikala jsem si, ze to nejak zvladneme. Navic k potratu mohlo dojit slovy doktorky kdykoliv, a taky i treba az po te dovolene.. V den odletu mi od rana nebylo moc dobre, ale rikala jsem si, ze je to urcite stresem atd, a tak jsme vyrazili na letiste do Aucklandu. Muzete hadat dvakrat, ale asi bude stacit jen jednou... samozrejme ze jsem zacala krvacet tesne pred nastupem do letadla. Asi odmena tam shury za to, ze jsem tak neskutecne tvrdohlava a na tu dovolenou jsem chtela jet i pres to, ze bych ale vazne nemela. Netusila jsem, co nastane, a uprimne, kdybych to byvala vedela, do toho letadla nenastoupim. Samozrejme ze jsem potratila primo v letadle.... na zachodku v letadle, mezitim co mi neustale nekdo klepal na dvere. Te krve a bolesti bylo neskutecne. Po vystupu z letadla na Rarotonze jsme si v dusnu a vedru ve dve rano vystali dlouhatanskou frontu na imigracnim, kde jsem myslela ze kazdou chvili omdlim. Chteli jsme si na tu noc zaplatit jakykoliv pokoj za jakoukoliv cenu (meli jsme check in do naseho ubytka az druhy den a puvodni plan byl zustat do rana na letisti), ale k dovrseni vseho byly VSECHNY hotely na celym ostrove na tu noc plne. Neuveritelny, ja uz fakt zoufalstvim (a bolesti) brecela, kricela.. bylo mi to ale houby platny. Nikdo nam nedokazal pomoci a my fakt museli pockat do rana na letisti. Na takovych tech uzasne pohodlnych kovovych sedackach. Druhy den jsme si jeste dali turu na autobus a z autobusu do naseho ubytovani, a pak jsem padla za vlast. Pripadala jsem si fakt nekde na pokraji vykrvaceni a je mi lito kazde zeny, ktera si timhle musela projit. Proto vlastne tohle cele pisu. Vetsina holek o tehotenstvi mluvi az po prvnich 3 rizikovych mesicich, a chlubi se pak fotkami novorozenych miminek nebo pupku v tretim mesici, radeji nez timhle zazitkem. A na tom neni absolutne nic spatneho! Chtela bych jen timhle prispevkem poukazat i na ta mene stastna tehotenstvi, o kterych se moc nemluvi, jsou drzena v tajnosti, a pritom jsem prirozena a ne az tak vzacna. Nasla jsem statistiky a je okolo 15% tehotenstvi, ktera takto bohuzel v prvnim trimestru skonci. Plod se od zacatku nevyviji tak, jak by mel, a i presto ze maminka nedela vubec nic spatne, telo plod odmitne a prestane ho vyvijet. Jak mi rikala doktorka, neni nic, cim bych to ja mohla ovlivnit, nebo neco co jsem udelala spatne. Proste se to tak stava.
Holky, pokud si nekdy timto peklem budete prochazet, klidne se ozvete a muzeme si o tom popovidat, a sdelim vam vic ze sve zkusenosti... sama jsem mela problem najit si dostatek informaci, abych vedela, co me ceka a neprala bych to zadne zene (a pritom si tim tolik z nich musi projit:((. Jakekoliv dalsi tehotenstvi uz pro me bude od zacatku stres, protoze se budu strasne bat, ze si timhle budu muset jeste nekdy znovu projit... a jak jsem nekde cetla a naprosto to sedi - nikdy to uz nebude to prvni miminko, bude to to dalsi. Je to proste strasny zazitek, jak psychicky, tak fyzicky. Nekde se bolesti prirovnavaji ke stahum behem porodu. Nemam to tedy s cim porovnat, ale krece to byly neskutecne. Skoro cely tyden jsem pak odpocivala na pokoji a regenerovala se. Diky bohu za to, ze jsme nemuseli do nemocnice, protoze na ostrove s 9000 obyvateli to byla fakt ta uplne posledni moznost.
Takto nam tedy zacala nase dovolena v raji. Nastesti jsem se posledni tri dny uz citila mnohem lepe a mohli jsme alespon trochu z ostrova objevovat. Bohuzel jsem ale nemohla do more za snorchlovanim - na koralovem ostrove uprostred Pacifiku to kazdeho nadseneho cestovatele krapet zamrzi...
Mate taky nekdy pocit, ze se toho deje moc a az moc rychle? Ted bych prosim prosila dva tuctove nudny mesice na vzpamatovani.
Holiday in paradise. Ted uz ale vazne!
Kia orana!
Potom, co jsem se vypsala a vysdilela z toho stastneho i nestastneho, bych rada sepsala neco o Cookovych ostrovech jako tiristicke destinaci a prakticke informace pro budouci cestovatele.
Stravili jsme cely tyden na Rarotonze, coz je hlavni ostrov souostrovi Cookovy ostrovy. Cele ostrovy maji asi 14tis obyvatel, z nichz cca 9tis zije prave na Rarotonze. Turisty je dal hojne navstevovany ostrov Aitutaki, ktery vypada jako tropicky raj a lita se vetsinou na jednodenni vylet malinkym letadlem z Rarotongy - my jsme ho vynechali, ale vylet vyjde na cca 500$. Jo, mistni menou jsou Novozelandske dolary (tzn. na CZK nasobit x15) a maji take vlastni mince ve stejne hodnote jako NZD, ty ale plati pouze na Cookovych ostrovech, tak je tam nezapomente utratit, a nebo na letisti hodit posledni mince do schranky na charitu.
Ostatni ostrovy nez Rarotonga jsou pro turisty pomerne nedostupne. Jsou tam i takove, kam jede lod 1x za tri mesice... Pro nas byl cely ten vylet takovy maly skok do raje, protoze Cookovy ostrovy jeste nejsou uplne plne turistu, coz z nich cini balzam na dusi. Pro me to bylo doslova recovery centrum a stravila jsem hodiny pozorovanim palem a bananovniku primo z terasy. Prisla mi tam hrozne uvolnena a klidna pohodova atmosfera. Jo a zeny tu vazne nosi kvetivane tuniky a ve vlasech dalsi kvety.
Po pravde jsem tam pri jizde na skutru, ktery jsme si na tri dny pujcili, nevedela po cem koukat driv... jestli na zelene vrcholky hor, nebo na ocean a koralovou barieru, nebo na "hawajske" domecky a deti v pestrobarevnych trickach pobihajici na placku pred seskupenik barevnych domku, coz byla nejspis skola. Okolo ostrova vede jedna silnice dlouha 32km. Jezdi se maximalni rychlosti 50 km/h. Skromne zasobene obchody a bary a kavarnicky jsou otevrene jak kdy, a kolem ostrova jezdi 2 autobusy. Jeden po smeru hodinovych rucicek, a jeden proti smeru. Plaze jsou nadherne, jako z katalogu, taky je tam par mensich treku do hor, vcetne transisland treku, ktery pry trva asi 3.5 hodiny. Byla jsem prekvapena, jak malo bylo v prirode odpadku. Ceho tam ale bylo az presprilis, byly slepice a kohouti, a kocky a psi, kteri se vsichni prochazeji po ostrove sem tam a nikdo nevi, komu patri. Nemusite se jich ale vubec bat - teda krome kohoutu, tech ja se trochu bojim - ale pejsci i kocky byli zlati!! Pes se k Vam vetsinou prida na plazi a dela vam pres den spolecnost. Kocky a kotatka se u nas na verande vetsinou objevily rano a vecer s vidinou jidla (no samozrejme ze mely v lednici svoji konzervu).
Bydleli jsme v AirBnb, v malem studiu s krasnou zahradou, kde bylo vse, co jsme mohli potrebovat. Vcetne souseda zahradnika, ktery rad chodil na pokec. Posledni noc jsme, kvuli zpozdenemu letu o jeden den, spali v nejakem resortu ktery nam zajistila aerolinka, a to byl uplne jiny zazitek. Za nas rozhodne "go local" a doporucujeme si najit bydleni mimo hotely pro takovy ten pravy kulturni zazitek.
Jak asi tusite, na ostrove byla nabidka jidla v obchodech pomerne omezena, na druhou stranu nam ale az tak moc nechybelo. Vse bylo ale cca 2-3x drazsi nez na Zelandu. Vsak je to taky maly ostrov a vse se tam musi dovezt, a prave vetsinou ze Zelandu. Ceho byl uplne nejmensi vyber bylo bohuzel ovoce a zelenina.. az na banany a kokosy, ty prodavali vsude u cesty. Co ohledne gastronomie doporucujeme navstivit je nocni trh Muri night market, pokud se vam zrovna nebude chtit varit vecere..
Co je tu ale opravdu nedostatkove, je internet :) existuji tu hotspoty a v supermarketu si muzete koupit pomerne dost drahe vouchery na jejich pouziti (Bluesky). My meli stesti, ze jsme meli hotspot v chate, ale rozhodne to neni samozrejmosti. Pokud bychom zrovna neprochazeli potratem a nepotrebovali si hledat informace a byt v kontaktu s rodinou a prateli, volili bychom rozhodne offline dovolenou a tu bych urcite doporucila i vam. Maly tip, na letisti je mozne se pripojit na 30min na wifi zdarma. Jo a v pripade, ze se voucher rozhodnete koupot, bacha na automaticke aktualizace na telefonu. Dost mozna vam sezerou pulku dat (tak jako me) a najednou mate po wifi.
Turisticka sezona by tu papirove mela byt cerven az listopad (suche podnebi, zima), a mimosezona prosinec az kveten (monzuny, leto).
Rozpocet na tyden, ktery muzete priblizne ocekavat:
• Zpatecni letenka Auckland Rarotonga 2x 420$
• AirBnb pro dva 530$
• Skutr na 3 dny + benzin 90$
• Autobus 5$/os. jedna cesta
• Taxi 20$ (na druhou stranu ostrova)
• Jidlo na tyden (supermarkety) 140$
• Jidlo venku (Muri night market) 10-15$ za porci
• Koktejl 10-17$ (jak kde)
• Local beer 5$
• Wifi voucher Bluesky na 1.25 GB 25$ (v resortu prodavali 200 MB za 15$)
• Pohledy a suvenyry (sarong, rucne malovany batuzek) nas vysly dohromady na cca 40$.. velmi individualni polozka :)
_____________
Celkove nas tyden na Cookovych ostrovech vysel na cca 850$/os, coz si myslim, ze je za takovou exotiku celkem deal. Zalezi jaky typ cestovatele jste. My jsme asi takovy cestovatelsky stred, nepotrebujeme luxus, ale zase uz ve svych 28 letech chceme urcite pohodli a nechceme se osidit, pokud mame zrovna chut na kavu, ci pina coladu.
Snad byl tenhle cestopis napomocny a pomuze vam uzit si raje jeste o trosku vic.