26. září 2015

Dream big.


O snech, Ať jsou velký! A cesty k nim trnitý, a úzký. Nejvíc pak oceníte splněný cíl! Kvůli Itálii jsem dřela, a teď dřu zase, abych příště mohla zas někam vyrazit. Ničeho nelituju. Nejsem kariérní typ a asi nikdy nebudu, a rozhodně nechci zůstat žít na jednom místě. Neláká mě něco mít, ale spíš něco zažít. A to co nejvíc. A pořád nový. 

Sny můžou bejt jakýkoliv, od procestování světa, přes lepší práci, po nalezení lásky. Věřte mi, že zážitky a věci co mám teď, jsem neměla vždycky a musela jsem pro to něco obětovat, a sebrat trochu tý odvahy vystoupit ze svý komfortní zóny. Mohla bych se tady sáhodlouze rozepsat o tom, jak jsme se dali dohromady s Tomášem, a kdybych nesebrala odvahu ho tehdy v tom klubu oslovit, čímž jsem byla out of my comfort zone dost Vám řeknu, neměla bych to štěstí co mám poslední užskoro dva roky. Najít svoji lovestory, to byl sen od dětství, který jsem netušila, že se kdy může takhle naplno splnit. Kdybych nechodila při škole po nočních brigádách, nedostala bych se do ameriky a nesplnila bych si svůj teenagerovskej sen zažít Californii. Udělala jsem si věci po svým. Dělejte věci jinak, než je pro Vás normální. Ono Vám to nikdy nemůže přihoršit, spíš Vám to může jen a jedině posunout někam dál. A jestli Vás děsí, že nevíte kam... život si vždycky najde cestičku. A já pomalu začínám věřit na osud a podobný spirituální věci. A že když konáte dobro, dobro si Vás taky najde. 

Snila jsem o úplně jiných zemích, kam jsem chtěla na semestr studia vyrazit, a probrečela jsem dost nocí kvůli nesplněnýmu snu, když jsem se na zahraniční studium přihlásila první rok neúspěšně. Ale kdybych bývala jela tehdy, nepoznala bych Tomáše, a nejela bych to léto pracovat do Ameriky. No a tak jsem nakonec měla to všechno plus nakonec i ten vysněný erasmus, i když ne v zemi, kterou bych si sama vybrala. A teď už vím, že všechno mělo nějaký smysl a stalo se to přesně tak, jak to mělo být. Člověk musí u dna otevřít oči a začít zase plavat nahoru. A nevím ani, jestli ten článek píšu Vám, nebo spíš sobě. Díky rozvodu rodičů a jakýsi momentální absenci domova si sahám na dno dost a tak vím o čem mluvím. A taky vím, že bude časem líp. A tak čekám. A ten mezičas se snažím vyplnit něčím produktivním... 

...dream on, dream on, dream on...

With love, M.♥