Rome, sweet Rome. Tenhle příběh vlastně předchází tomuhle. A v podstatě vysvětluje hned první větu příspěvku. Čtěte!
Vždycky, když jsem o erasmu snila, pak když jsem už věděla že na něj pojedu, a pak v průběhu něj, vždycky jsem chtěla co nejvíc v daném místě cestovat! A to na úkor ostatních věcí, u mě třeba v Itálii šly stranou nějaký nákupy oblečení a různých kravinek, snažila jsem se omezovat chození do hospod (což je na erasmu neskutečně těžký), a euro padlo k euru a měla jsem vždycky cca 100 éčkový budget na měsíc na cestování. To že to pak vyšlo vždycky minimálně na 200, to už je druhá stránka věci, a díky bohu za moje předchozí úspory a mojí ochotu sáhnout na dno (na účtě doslova) v rámci objevování nového a nepoznaného. Traveling is the only thing you buy that makes you richer, víme.
Tenhle trochu větší výletík jsem si naplánovala už 2 měsíce předem, kdy jsem strávila několik nocí na skyscanneru s vědomím, že chci někam, ale že nemám žádnou určitou destinaci, prostě někam......a asi znáte skyscanner all airports, all countries......a pak stačí jen vyfiltrovat podle ceny. Nakonec jsem nakombinovala Turín - Řím - Palermo - Turín na týden. Platila jsem 75 euro za 3 lety. Strašný nadšení a natěšenost. A pak to přišlo.
Neosvědčilo se mi v tomhle případě cestování s nízkonákladovkama, kdy mi nejdřív změnili čas odletu postupně snad u všech letů na nemožných 6.30 ráno, kdy se někam dostanete v Itálii leda taxíkem, a to ještě za tučnej příplatek. Pak mi první let zrušili úplně. Takže po celý noci spaní haha na letišti, se vracím do bytu (tenhle smutek vyřešila večer pořádná dávka pizza terapie!), a další den platím neskutečně drahý vlak do Říma. 80e a jsem tam za 5 hodin... ok. Další katastrofa, bydlení v Římě. Římě haha. Jedním vlakem půl hodiny z centra, a hostelovým shuttlem dalších 15min. Ok. A tady je ten důvod proč mi uletělo letadlo na Sicílii. Z tohohle konce světa, i když jsem vstávala ve 3 ráno nebylo možný to na letiště zvládnout včas. V noci se Vám tak ňějak i v hlavním italským městě může stát taková itálie a všechno má zpoždění, nebo se zrovna řidič vykecává na každý zastávce s nastupujícími známými, místo aby jel podle jízdního řádu že. Ach jo. Tak jsem to ze sebe dostala, uf. Je mi hned líp.
A teď to pozitivní!
Ze tří dnů se tedy stalo jeden a půl. Ztrácím se a nacházím uvnitř všemožných uliček. Nejoblíbenější náměstí, a vlastně i místo, pro mě byla piazza Navona, plná umělců. A taky random románskej dům s vnitřní zahrádkou, oáza ticha přímo u hlavní ulice. Snažila jsem se vždycky vyhledávat trochu míŇ frekventovanější místa, ale o tom kouzelnější. Ideálně s výhledem na věžičky a kupole a roof top gardens ♥
Andělský hrad, a výhled z Eat Pray Love po příjezdu Liz do Itálie. Přesně tak jak jsem si to vysnila. Vítr, magický jiskření před bouřkou, poletující ptáci a v podvečer už málo turistů.
Příště? Ještě nevím o čem, ale určitě zase odněkud z jihu Evropy:)