17. května 2016

Wandering around Prague with Ester and Jani


Co se za poslední dny událo:
  • Odevzdala jsem diplomku! Teď čekám na posudky.
  • Vznikl playlist Rock for People 2016, však víte noo, na nasátí atmosféry pár týdnů předem :)
  • Zjistila jsem, že pít vodu s jahodama, okurkama, pomerančema, mátou je ta nejvíc nejlepší věc na světě.
  • Objevila jsem na internetu Ozark playlisty, což bude do konce života srdcová záležitost. Taky máte určitou hudbu spojenou s určitými událostmi/obdobími?
  • Na zahradě nám vyrostl jediný černý tulipán, uprostřed všemožných růžových, oranžových a žlutých. Chci jen přijít na to, jaký dva tulipány si to rozdali, že nám tam takhle vznikl. Záhada! 
  • Umřela nám Rosie, naše morčátko :( 
  • Dokoukali jsme do konce celý Titanic. Najednou.
  • Přijela Eszter....

Eszter. Jedna z takových těch krásných lidí s čistou duší, který musíte milovat. Potkali jsme se, když jsme spolu pracovali v Americe. Od pátku, kdy jsme ji s Jančou vyzvedli na Florenci, jsme se nezastavili a nachodily míle Prahou. A byly to sakra šťastný míle! Na konci každýho dne jsem myslela že omdlím únavou. Začínali jsme samozřejmě brzo ráno, protože prostě není čas ztrácet čas, když jste v Praze na tři dny jako Ester. Byli jsme úúúplně všude. A takovej vejšlap na hrad, na Letnou i na Petřín v jeden den dá dost zabrat. Večer samozřejmě pak na koktejlek nebo pivko a domů jsme docházeli v pozdních hodinách... Poprvé v životě jsem pila zapálenej Absinth. Ester to strašně chtěla zkusit, já jsem nejdřív nechtěla, ale pak mě holky překecaly. Taky nám v ledničce od víkendu chilluje domácí maďarská meruňkovice....takže asi tak.
Stihli jsme na kost promrznout na šlapadlech. Samozřejmě jsme taky stihli od A do Z probrat co se událo za ty dva roky, kdy jsme se neviděli, a trošku zdrbnout všechny z našeho léta 2014. Vyvrcholilo to takovou tou hrou s papírkama, kdy každej napíše nějaký jméno, nalepíte si ten papírek na čelo a hádáte kdo jste. No samozřejmě jsme hádali, kdo jsme, z lidí, kteří byli to léto s námi v kempu. Dlouho jsem se tak nenasmála. Byl to sakra zasloužený odpočinek. Taková full revenge, protože mi to už život sakra dlužil za ty poslední pochmurný týdny! Přes všechno jsem ale strašně šťastná, že jsem zas o kousek blíž k titulu. Nevěřila jsem, že to dotáhnu až sem a tisíckrát jsem to už chtěla vzdát. Nejbližší mi tyhle týdny tak podrželi, že jim patří největší dík a zásluhy za to, že mám teď odevzdáno.


Ztraceni někde uprostřed uliček Novýho Města stojíme před výlohou maličký galerie: "I believe that once your paintings will be hanging out there."


"Ester, you were not talking." 
"I am sorry. I am just saving this moment into my memory."


Tic tac s Minions a Dr Pepper plechovka byly top objevy vikendu! Žijte krásně, a držte palečky na blížící se státnice! Taky budu všem držet na zkoušky a na všechno!